3.5. Barvířství

příze

 

Bělení, stejně jako barvení, patřilo k obvyklým zušlechťovacím postupům, kterými se tkaninám dával finální vzhled. Použité barvy byly podmíněny jednak dostupnými přírodními (rostlinnými či živočišnými) barvivy, funkcí oděvu a také módními vlivy. Přestože raně středověká církev z počátku proti výrazným barvám stejně jako bohatě zdobeným oděvům brojila, nakonec i ona podlehla vývoji a vysocí církevní hodnostáři odívali bohatě zdobená a draze barvená roucha (např. tirský-fénický purpur aj.).

 


 

3.5.1. Bělení

Bělení se užívalo především u lněných nebo konopných tkanin, sukna se nechávala buď úplně nebarvená (tj. v barvě příze) nebo se obarvovala barvivy. Bělilo se podomácku, jednoduchým způsobem - plátno se napínalo na trávě na slunce a pravidelně kropilo vodou. Působením slunečního svitu a vody se vlákna lnu a konopí zbavovala původního šerého a šedavého odstínu. Tímto způsobem bylo možné bělit jak samotnou tkaninu, tak i hotové plátěné oděvy např. spodní prádlo - tuniky, bruchy apod. Bělením se zabývaly většinou ženy.

 


 

3.5.2. Barvení

Samotné jednoduché barvení tkanin, pomocí přírodních barviv, se užívalo již v pravěku. Barvená sukna i plátna jsou u nás doložená také v nálezech z velkomoravského období (různé odstíny hnědé, zlatavá, černá - Kostelníková 1973). O barvách oděvu nezřídka mluví i písemné prameny - např. Kosmas když popisuje prchajícího Neušu "...a byl by unikl, prchaje již venku před hradem skrze houští, kdyby ho nebyla prozradila červená sukně" (1950, 169). Ikonografické prameny ukazují časté a výrazné barvení látek, jsou ale zároveň trochu zavádějící, protože iluminátor mohl použít pouze jemu dostupných barev, vhodných pro práci s pergamenem (kůži) a tak nemusí jím zobrazené barvy vždy odpovídat barvám oděvů ve skutečnosti. Dynamický vývoj módy - u nás od 13. století - se pak odráží i v použitých barvách, které se stávají ještě výraznější a jasnější než v předchozím období. Používala se barva černá, červená, žlutá, hnědá, fialová, zelená i modrá v různých odstínech (Petráň 1985). Barvila se zpravidla až hotová tkanina, zřídka kdy již přímo příze. Pokud se barvila přímo příze, namotávala se z vřetene na tzv. motovidlo - tyč upravenou na obou koncích do tvaru různě široké vidlice, obarvila a po zaschnutí teprve použila k tkaní, popřípadě k tkaní nebo jiné výrobě vzorů apod.


příze
Ukázky vlněné příze barvené přírodním barvivem. Curia Vitkov.


Používala se barviva rostlinného i živočišného původu někdy doplněná od různé minerály. Domácí barviva se získávala především z rostlinných extraktů (šafrán, duběnky, šichy černé, borůvky, kopřivy, ořechy apod.), ze zahraničí se dovážel boryt (Sasko, Durynsko) a červec (též perlovec - porphyropora polonica - šlo o larvy tohoto hmyzu žijící na rostlině zvané chmerek vytrvalý - scleranthus perrenis - ty se pak sbíraly, sušily a roztíraly).

 

Nohavice
Ukázka barvené nohavice. Ručně tkané lněné plátno je barvené pomocí vývaru z kopřivy a kamence do žluto-zelena.

 

Barvení se provádělo louhováním či vyvařováním textilie v odvaru barvícího roztoku ve velkých hliněných hrncích či speciálních kotlích. Dražší tkaniny se barvily dvakrát i vícekrát. Barvila se jak samotná příze tak i celé hotové tkaniny.

Některá barviva:

Barva Suroviny
Černá duběnky + šicha černá - Empetrum nigrum
ořešák vlašský (kůra, listí, plody) - Juglans regia
olše (kůra)
Hnědá (bronzová) duběnky + šafrán - Crocus
ořešák vlašský (kůra, listí plody) - Juglans regia
rdesno červinec - Polygonum persicaria
lilek černý (hnědá a černá) - Solanum nigrum
Modrá borůvka (šťáva plodů) - Vaccinium myrtillus
boryt barvířský - Isatis tinctoria
Žlutá šafrán - Crocus
ořešák vlašský (kůra, listí plody) - Juglans regia
rdesno ptačí - Polygonum aviculare
rdesno peprník - Polygonum hydropiper
rdesno hadí kořen (kořen) - Polygonum bistorta
rdesno červinec - Polygonum persicaria
kosatec žlutý (květ) - Iris pseudacorus
Červená (oranžová) červec/perlovec polský - Porphyrophora polonica
zmijovec - Echium vulgare
bez černý (plody) - Sambucus nigra
kalina obecná - Viburnum opulus
světlice barvířská (Saflór, květy) - Carthamus tinctorius
mořena barvířská (Rýt, plody a odenek) - Rubia tinctorum
Fialová svízel syřišťový (kořen) - Galinum verum
ostružiník ježiník (plody) - Rubus caesius
Zelená šafrán a boryt barvířský - Isatis tinctoria
rdesno ptačí - Polygonum aviculare
rdesno červinec - Polygonum persicaria
šťovík kyselý (listy) - Rumex acetosta
kopřiva dvoudomá a žahavka - Urtica dioica, Urtica urens

Z některých vyjmenovaných surovin se dá získat více různých barev, proto jsou v tabulce uvedeny několikrát (např. rdesno či šafrán). Také kombinace různých surovin v různém poměru rozšiřovala barevnou škálu a její odstíny.

MošnaDuběnky
Vlevo mošna vyrobená z vlněné plsti. Plsť (ne zdobení) je obarvena dubovou kůrou s modrou skalicí. Vpravo ukázka hrubějšího ručně tkaného vlněného sukna barveného pomocí duběnek. Barveno celkem 3x, v pozadí výchozí barva vlny. Curia Vitkov.

 


 

3.5.3. Potiskování tkaniny

Vedle barvení a bělení, patří k poměrně starým zušlechťovacím postupům tkanin také potiskování. K potiskování sloužily různě velké dřevěné desky s vyřezávaným ornamentem. Dřevěná deska se potřela barvou a přiložila na tkaninu. Z našeho území není tato technologie doložena (ani desky ani nálezy tkanin), ale nálezy potiskovaných tkanin byly nalezeny v slovanských mohylách z 9.-10. století z okolí Kyjeva. (Březinová 1997).

 

Výroba textiliíÚvodÚdržba oděvu

TOPlist